Cisterciácký klášter Zwettl založila duchovní rodina Kuenringerů v letech 1137/38 jako dceřiný klášter opatství Heiligenkreuz, které bylo založeno jen o několik let dříve, a uskutečnila tak plány, o které zakladatelská rodina usilovala již delší dobu. Podpora projektu jak pasovským biskupem, tak opaty z Ebrachu, Heiligenkreuzu a Morimondu na generální kapitule v Cîteaux svědčí o mezinárodních vazbách kláštera od jeho počátků.

Umístění nového kláštera v oblasti „severního lesa“ (který v raném středověku zasahoval až do Hornofalckého lesa) se orientuje podle specifikací formulovaných řádem, přičemž blízkost sídelní oblasti města Zwettl a křižovatka dvou důležitých dálkových tras (Böhmsteig a Polansteig) vykazují jasné paralely s jinými fundacemi.

V rámci evropského kulturního fenoménu „cisterciáckých krajin“ zaujímá krajina kláštera Zwettl z hlediska ochrany a dokumentace zvláštní postavení. Vyobrazení zakladatelské události, takzvaného „Umritt“ (při němž zakladatel a opat objížděli na koních zakládaný majetek), vytvořené na počátku 14. století, je prvním vyobrazením cisterciácké klášterní krajiny. Zobrazení v rukopise ve stylu mapy světa potvrzuje celoevropskou snahu mnichů přetvářet či přetvářet topografii v souladu s ideály řádu. Mnohé ze zde vyobrazených granátů a krajinných prvků charakterizují živou klášterní krajinu dodnes.