Markrabě Diepold III. založil kolem roku 1133 klášter Waldsassen a obdaroval ho majetkem, včetně rozsáhlých klášterních lesů (Stiftsberge). Zakládající klášter tvořili cisterciáčtí mniši z Volkenrody, kteří zde vybudovali uzavřené panství Stiftland.

V řídce osídlené oblasti se nachází uzavřená vrcholně středověká sídelní krajina s 37 vesnicemi a poli rozvrženými podle plánu, např. Münchenreuth se svým Hufenflur. Kolem kláštera vznikaly klášterní dvory s okolním velkým blokovým polem, z nichž se některé dochovaly, a typické čtyřboké dvorce, charakteristické okolním porostem starých stromů. Mniši z Waldsassenu také vytvořili rekultivací bažinatých ploch jeden z největších rybníků v Evropě. Řídícím centrem klášterního rybničního hospodářství bylo rybníkářství nacházející se v horním městském rybníku Tirschenreuth. Byly zde vybudovány četné mlýny a hamry. Z přibližně 10 000 rybníků, které kdysi existovaly, se jich dodnes zachovalo více než 4000.

Údolí Wondrebtal dominuje raně barokní klášterní komplex Waldsassen. Výrazně působí v krajině raně barokní poutní kostel Kappl, který je s klášterem spojen nádražní cestou. Poutní cesta přicházející z Egeru a široké výhledy do Čech jsou jedinečné. Poutní místa, vesnické kostely, kaple u cesty, boží muka a kapličky u cesty (Stiftlandsäulen) byly postaveny v neobyčejné hustotě a vytvářejí posvátnou krajinu. V roce 1864 byl klášter znovu osídlen jeptiškami ze Seligenthalu. V roce 1925 byly cisterciačky povýšeny na opatství a úspěšně působí dodnes.